Summio

PDF

Změna klimatu 2023: Souhrnná zpráva pro tvůrce politik

Toto je zásadní shrnutí nejnovějších poznatků z klimatologie, které vysvětluje, kde se nacházíme, kam směřujeme a co musíme udělat, jakože včera.

31 min čtení

Dostupné v jazycích

Náhled shrnutí

Klimatická změna 2023: Shrnutí, které všichni potřebujeme slyšet

Čau! Takže chceš pochopit, co se děje s tím naším klimatem podle nejnovější zprávy? Super, protože tohle je fakt důležitý a upřímně trochu šokující. Není to jen nějaký suchopárný vědecký elaborát, ale Syntetická zpráva IPCC, která shrnuje všechno podstatné z jejich obrovského Šestého hodnotícího cyklu. Berte to jako rychlokurz zdraví celé planety. Ta zpráva je rozdělená do tří hlavních částí, což ji dělá trochu stravitelnější, i když samotné téma je docela těžký kalibr. Máme tu: Část A: Současný stav a trendy – Co se děje právě teď? Část B: Budoucí klimatická změna, rizika a dlouhodobé reakce – Kam směřujeme, když budeme pokračovat v tomhle tempu, a jaká jsou velká řešení? Část C: Reakce v krátkodobém horizontu – Co musíme udělat okamžitě, jakože včera? Všechno to souvisí s tím, že klima, ekosystémy, biodiverzita a my, lidi, jsme prostě propojeni. Zpráva zdůrazňuje, jak si vážit různých druhů poznání a jak boj s klimatickou změnou souvisí s naším blahobytem a plněním cílů udržitelného rozvoje. Používají speciální jazyk, aby popsali, jak si jsou jistí různými tvrzeními – od 'prakticky jisté' až po 'velmi nepravděpodobné'. A taky si definovali 'krátkodobý horizont' jako do roku 2040 a 'dlouhodobý' jako potom. Docela přímočaré, ne?

A. Kde jsme: Současný stav a trendy 🌡️

Dobře, pojďme na rovinu ohledně toho, jak na tom jsme. Zpráva nebere servítky: lidská činnost jednoznačně způsobila globální oteplování. Dosáhli jsme zhruba 1,1 °C oteplení oproti předprůmyslové éře (1850–1900), a to jen mezi lety 2011 a 2020. A hádejte co? Naše emise skleníkových plynů (GHG)? Ty dál rostou. Je to kvůli způsobu, jakým využíváme energii, spravujeme půdu, naše životní styly a celkově naše spotřební vzorce – prostě nežijeme udržitelně.

Trend oteplování: Je reálný a zrychluje

Těch 1,1 °C se možná nezdá moc, ale je to velká věc. A není to rovnoměrně rozložené; pevnina se oteplila víc než globální průměr. Od roku 1970 se planeta otepluje rychleji než v kterémkoli jiném 50letém úseku za posledních 2000 let. Mají na to 'vysokou míru jistoty'. Celkové oteplení způsobené lidskou činností mezi lety 1850–1900 a 2010–2019 se odhaduje na 0,8 °C až 1,3 °C. Hlavními viníky jsou skleníkové plyny, které přidávají asi 1,0 °C až 2,0 °C oteplení, zatímco aerosoly (drobné částice v atmosféře) měly chladicí efekt, někde mezi 0,0 °C a 0,8 °C. Přesto je celkový efekt oteplování.

Skleníkové plyny: Čísla jsou drsná

Od roku 1750 je nárůst koncentrací GHG ze 100 % na nás. Mluvíme o kumulativních emisích CO2 od roku 1850 do roku 2019 ve výši ohromujících 2400 ± 240 miliard tun CO2. Víc než polovina z toho se stala mezi lety 1850 a 1989! A koncentrace CO2 v atmosféře? Aktuálně je kolem 410 částic na milion (ppm), což je víc, než za co si pamatujeme (nebo víme) za poslední 2 miliony let. Množství metanu a oxidu dusného je také na maximech za nejméně 800 000 let. Jen v roce 2019 dosáhly globální čisté emise GHG 59 ± 6,6 GtCO2-eq. To je o 12 % víc než v roce 2010 a masivních 54 % nárůst od roku 1990. Největšími přispěvateli? Spalování fosilních paliv a průmyslové procesy (CO2-FFI), následované metanem. Dekáda 2010–2019 zaznamenala vyšší průměrné roční emise GHG než jakákoli dekáda před ní. Odkud tyto emise pocházejí? V roce 2019 pocházela obrovská část (79 %) z energetiky, průmyslu, dopravy a budov. Zemědělství, lesnictví a další využití půdy (AFOLU) tvořily zbývajících 22 %. Je také důležité si uvědomit, že emise nejsou rovnoměrně rozložené. V roce 2019 žilo asi 35 % světové populace v zemích s emisemi na obyvatele nad 9 tun CO2-eq, zatímco 41 % žilo v zemích s emisemi pod 3 tuny. Dokonce i uvnitř zemí záleží na spotřebních vzorcích: nejbohatších 10 % domácností je zodpovědných za 34–45 % globálních emisí GHG z domácností, zatímco spodních 50 % přispívá jen 13–15 %.

Pozorované změny a dopady: Není to jen o teplotě

Není to jen o rostoucí teplotě; klimatická změna způsobuje rozsáhlé a rychlé změny v atmosféře, oceánech, ledu (kryosféře) a živých organismech (biosféře). A ovlivňuje extrémní počasí a klima po celém světě, což vede ke skutečným škodám a ztrátám. Bohužel, komunity, které k tomuto problému přispěly nejméně, jsou často ty nejvíce zasažené. Globální průměrná hladina moře vzrostla o asi 0,20 metru (přibližně 8 palců) mezi lety 1901 a 2018 a tempo růstu se od roku 1971 výrazně zrychlilo. Lidé jsou hlavní hnací silou tohoto nárůstu hladiny moře. Vidíme silnější důkazy spojující lidský vliv s extrémními událostmi, jako jsou vlny veder, silné srážky, sucha a dokonce i tropické cyklóny. Odhaduje se, že asi 3,3 až 3,6 miliardy lidí žije v oblastech, které jsou vysoce zranitelné vůči klimatické změně. Extrémní počasí už teď způsobuje potravinovou a vodní nejistotu pro miliony lidí. Mezi lety 2010 a 2020 byla lidská úmrtnost na povodně, sucha a bouře v silně zranitelných regionech 15krát vyšší ve srovnání s regiony s velmi nízkou zranitelností. To je ohromující rozdíl. Klimatická změna také způsobila podstatné, a v některých případech nevratné, škody na ekosystémech – na souši, ve sladkovodních systémech, v ledových oblastech a v pobřežních a oceánských oblastech. Viděli jsme stovky druhů, které zmizely kvůli extrémním teplotám, a věci jako tání ledovců a tání permafrostu jsou změny, které je těžké, ne-li nemožné, zvrátit.

Dopady na naše životy: Jídlo, voda, zdraví a domovy

Naše schopnost nakrmit se a získat přístup k čisté vodě je omezována, což přímo ovlivňuje Cíle udržitelného rozvoje. Růst zemědělské produktivity se zpomalil, zejména v oblastech s nižší a střední zeměpisnou šířkou. Oteplování a okyselování oceánů poškozují rybolov a akvakulturu. Není divu, že asi polovina světové populace už čelí vážnému nedostatku vody alespoň část roku. Extrémní horka vedou k úmrtím a nemocem. Také vidíme nárůst nemocí spojených s klimatickou změnou, jako jsou nemoci přenášené potravinami, vodou a vektory. A není to jen fyzické zdraví; trpí i duševní zdraví, kvůli rostoucím teplotám, extrémním událostem a ztrátě živobytí a kulturních vazeb. Extrémy počasí a klimatu stále častěji nutí lidi k přesunu, zejména v Africe, Asii, Severní Americe a Jižní a Střední Americe. Malé ostrovní státy jsou obzvláště zranitelné vůči vysídlení. Celkově jsou dopady, ztráty a škody rozsáhlé, nerovnoměrně rozložené a tvrdě dopadají na přírodu i lidi. Vidíme ekonomické škody v sektorech jako zemědělství, lesnictví, rybolov, energetika a cestovní ruch. Ničí se domovy, infrastruktura a majetek, což ovlivňuje individuální živobytí. Dostává zabrat lidské zdraví, potravinová bezpečnost, genderová rovnost a sociální spravedlnost. Dokonce i ve městech, kde se extrémní horka zintenzivňují, je ohrožena infrastruktura a systémy, přičemž nejzranitelnější obyvatelé měst nesou největší tíhu. Obrázek SPM.1 to vizuálně podtrhuje, ukazuje rozsáhlé dopady, jak různé klimatické podmínky tyto změny způsobují, a časovou osu ilustrující, jak moc se svět otepluje a jak to vnímají různé generace.